Montáž

Novostavby a důkladné rekonstrukce

U celé řady nových zděných staveb, které jsou postaveny tradičním způsobem a jejich výstavba zahrnuje použití cihel, tvárnic, betonu, omítek a mnohé další, je nutné počítat zpočátku se zvýšenou vlhkostí vzduchu. Zejména pokud během výstavby byly zkráceny technologické prodlevy na minimum a konstrukce tedy krátce po dokončení obsahují velké množství vody. Okna jsou navíc často montována do budov ve fázi výstavby hrubé stavby a slouží v prvotní fázi k jejich uzavření před vlivy povětrnosti. Tím zároveň umožňují také temperování stavby a pokračování výstavby v interiéru. Zbytková vlhkost obsažená v podlahách, vnitřních omítkách, zdivu a příčkách má poté velmi omezenou možnost odvětrat. K tomuto stavu může v určité míře docházet i při zásadních renovacích a opravách objektů. Proto je velmi žádoucí, aby majitel nebo uživatel prostor, po jejich dokončení, dbal zvýšené bdělosti a prostory řádně temperoval a často větral. V opačném případě lze očekávat v krátké době vznik kondenzátu a růst plísní na chladnějších plochách, v koutech místností a na místech s minimální výměnou a prouděním vzduchu. Navíc pokud jsou prostory vybaveny dřevěnými okny, může díky vysoké vlhkosti okolních ploch a materiálů dojít k rychlé degradaci jejich povrchové úpravy a posléze poškození a zahnívání dřevěných částí. 

Je nutné mít na paměti, že veškeré tepelně izolační materiály plní dobře svou funkci, pokud nejsou trvale vlhké. V takovém případě se jedná spíše o vodiče tepla. Zároveň je potřeba vyvarovat se použití materiálů pro ostění, které sami o sobě dobře vodí teplo, jako např. kovy, sklo a nezateplený beton.  

Vysoká těsnost nových oken 

Výměna oken u opravovaných objektů mívá zásadní vliv na výměnu vzduchu infiltrací, což znamená unikání vzduchu spárami a škvírami. Nová okna, jak plastová, tak dřevěná nebo hliníková, jsou vybavena většinou dvěma až třemi stupni těsnění mezi křídlem a rámem okna a jsou z toho důvodu považována za vysoce těsná. Taktéž neřízené větrání připojovací spárou mezi oknem a stavbou je nežádoucí a při jejím řádném provedení a utěsnění má být hodnota infiltrace rovna nule. Proto je nezbytně nutné, aby uživatelé bytů s instalovanými novými okny, byli obeznámeni i se správným a dostatečným větráním. Níže je uveden seznam kroků a opatření, která pomůžou k dosažení optimálních podmínek teploty a vlhkosti vzduchu v obytných prostorech, školách, kancelářích apod. 

• pravidelné větrání zcela otevřenými okny po dobu několika minut
• nezakrývání topných těles
• nezakrývání oken těžkými závěsy, které omezí možnost proudění teplého vzduchu po oknech
• monitoring teploty a vlhkosti vzduchu pomocí interiérového teploměru a vlhkoměru
• instalace měřiče kvality vzduchu, který je schopen měřic obsah CO2 nebo směsných plynů (VOC)
• instalace komínové digestoře v kuchyni, která má za účel odvedení nadměrné vlhkosti a pachů vznikající při vaření
• větrací zařízení s rekuperací tepelné energie    

Sanitární prostory

Častým jevem je rosení oken v koupelnách a sanitárních prostorách, kde dochází krátkodobě ke vzniku velmi vysoké vlhkosti (páry). Proto je vhodné používat v takových prostorách zejména materiály s nízkou nasákavostí a s hladkými a dobře čistitelnými povrchy. Velmi žádoucí je i instalace nuceného odvodu vzduchu, pryč z místnosti, pomocí ventilátorů.  

Čtvrtá poloha okenní kličky, známá jako mikroventilace

Okno v poloze kličky a kování  "mikroventilace" nemá definovanou průvzdušnost a proto s ní nelze uvažovat při návrhu větrání. Mikroventilace je účinná pouze při nuceném větrání vnitřního prostoru, jinak hrozí vznik kondenzátu, popřípadě námrazy ve spáře a na rámu okna a křídla. Mnohem efektivnější je ale otevřít okno dokořán, například po dobu 10 minut, a zajistit tím kompletní výměnu vzduchu v místnosti.